Motto

ZÁSADY HRÁČE FOTBALU

1. Nezapomínej hrát i když nemáš míč

2. Nedívej se jen na spoluhráče s míčem

3. Nabíhej a uvolňuj se především v prostoru kde hraješ

4. Při hře sleduj nejen hráče s míčem, ale i ostatní spoluhráče

5. Neutíkej vždy od hráče s míčem

6. Nenabíhej vždy jen k brance soupeře

7. Nabíhej a uvolňuj se vždy tak, aby Tě viděl hlavně hráč s míčem

8. Nenabíhej a neuvolňuj se do prostoru kam nabíhá jiný spoluhráč

9. Využívej klamných pohybů – snaž se předvídat, co udělá soupeř

10. Odpoutej pozornost předstíráním činností

11. Využívej momentu překvapení, koncentruj pozornost

12. Přemýšlej o hře a vymýšlej originální způsoby řešení

13. Buď aktivní a tvořivý

14. Předvídej činnost spoluhráčů i protihráčů

15. Chtěj neustále míč – pokud ho nemáš tak bráníš pokud ano útočíš

16. Bav se hrou a buď sebevědomý

17. povzbuzuj spoluhráče

18. Dokaž přijmout prohru a pouč se z chyb

19. Respektuj soupeře a rozhodčí

20. Nesváděj svoje chyby na ostatní

A nezapomeň:

UTKÁNÍ NIKDY NEVYHRAJEŠ SÁM, ALE VŽDY JEN VE SPOLUPRÁCI S TÝMEM...!!!

 

RODINA – ŠKOLA – FOTBAL – PŘÁTELÉ KLUBU.

Atmosféra kolem dětí na hřišti je součást jejich osobnostního růstu, utváření hodnot a v konečné fázi i jejich výsledků. Proto doprovázejte děti na zápasy, kdykoliv je to možné. Přicházejte v dobré náladě, bez stresu a napětí, nevyvolávejte v dítěti přehnaný pocit zodpovědnosti, který může u něj přerůst v obavu z výkonu či dokonce strach.

Veďte ho k radosti, ke svobodě ze hry, k tvoření, k těšení se na zápas. Dejte najevo svým dětem, že výsledek není ani pro vás nejdůležitější a už v žádném případě na úkor kvality hry či nesportovního jednání. Oceňte jeho snahu, zajímejte se, jestli má v týmu kamarády a jestli zažil něco hezkého i mimo hřiště. Veďte ho ke kamarádství, nikoliv k rivalitě, ale k oceňování hodnot každého ze spoluhráčů.

V dětském věku se i hráčská kvalita rychle proměňuje, dejte dětem čas a trpělivost. Při úspěších se radujte, ale nepodporujte pocit výlučnosti, nadřazenosti, vaše dítě by pak mohlo selhat při překonávání překážek, které mu v budoucnu život do cesty postaví. Nechte si vyprávět, co s týmem zažili, co vymysleli, čemu se smáli. Přiblížíte se tak nejen svému dítěti, ale celému mužstvu.

Při utkání povzbuzujte a fanděte s vědomím, že vaše přítomnost a potlesk zmůže mnohem víc než křik, kritika, negace.

Snažte se vytvářet dobré vztahy s ostatními rodiči a trenéry. Důvěřujte svým trenérům a pokud máte připomínky k jejich práci, řešte je přímo s nimi, z očí do očí. Nevytvářejte negativní zákulisní prostředí, buďte přímí a čestní, vaše děti to vidí.

Snažte se při zápasech vyhýbat konfliktům, a to i v případě chybování rozhodčích. Není na vás tato pochybení řešit, jen ještě více rozptýlíte soustředění vašich dětí na hru. Trenér jim sám nastalou situaci vysvětlí. Nechte je okusit i tento pocit nespravedlnosti, patří ke sportu i životu. Naučí se mu čelit, soustředit se na to, co je podstatné.

Stejně tak nevěnujte přehnanou pozornost jeho drobným poraněním a bolístkám, hráč si s nimi poradí. Ale stůjte při nich ve chvílích, kdy se mu nedaří, kdy má pocit, že jeho snaha a námaha je zbytečná. Netlačte na něj, podpořte jeho sebevědomí. Zdůrazněte, že nejdůležitější je při hře zábava, týmová práce, získávání dobrých návyků a v neposlední řadě překonávání sama sebe. Když vytrvá, výsledek se jistě dostaví.

Pokud neovládnete svoje emoce a dopustíte se vůči dítěti nevhodného chování, omluvte se. Vaše vztahy se prohloubí. Nemyslete si, že máte vždy pravdu, váš „hráč“ ví o situaci na hřišti většinou víc než vy a jen on ví, jaké dostal od trenéra pokyny a proč. Buďte důslední, ale nesekýrujte a nepřipomínkujte neustále své dítě, jinak bude nuceno vás vytěsnit, být „hluché“.

Nezapomínejte, jak důležité je v moderním sportu vzdělání a inteligence. Chytrý hráč je vždy o myšlenku napřed. Netrestejte dítě zákazem sportu, najděte jiný, motivační způsob. Sami dodržujte dané slovo a sliby. Uvědomte si, že děti se víc než slovy učí přirozeným napodobováním.

Máte-li potřebu probírat jeho případné chyby v utkání, dělejte to nenásilně, nepřikládejte jim „osudový“ význam. Mohli byste v něm vyvolat pocit, že se jedná o závažná provinění a tím nabourat jeho smysl pro hodnoty. Stále mějte na mysli, že fotbal je sice krásní hra, ale v životě je mnohem více cennějších věcí. Největších chyb se dopouštějí ambiciózní rodiče, kteří se snaží skrz své děti dobýt vlastní nesplněné sny. Vaše dítě by nemělo nikdy zažít pocit, že ho kvůli „prohře“ nemáte rádi.

Proto své děti veďte k vrcholu v lásce, vlídnosti a porozumění, ať mají krásné vzpomínky i když jejich profesní dráha povede jiným směrem. Ať kdykoliv, když projdou kolem fotbalového stadionu pocítí to krásné rozechvění, které prožívali jako kluci a budou se k nám rádi vracet. Dnes je naším úkolem vychovat z nich spravedlivé, upřímné a vytrvalé muže. Je to dlouhá cesta.

Hodně štěstí!